Rozhovor s Míšou a Lukášem Šteflovými


Zeleň ve městě dnes není jen otázkou estetiky. Ovlivňuje klima, kvalitu života i to, jak se ve veřejném prostoru cítíme. Zahradní architekti Míša a Lukáš Šteflovi z ateliéru Šteflovi z Litomyšle se tomuto tématu dlouhodobě věnují. V Ústí nad Orlicí se podílejí na konkrétních projektech a sledují, jak se město v posledních letech proměňuje.
Říkáte, že se Ústí mění. V čem konkrétně?
Je vidět, že se tu řeší nejen jednotlivé stavby, ale i celek. Mění se náměstí, opravují se historické domy, diskutuje se o industriálním dědictví, jako je Perla. To jsou témata, která nejsou jednoduchá, ale ukazují, že město přemýšlí o své budoucnosti. A to je důležité.
Jak souvisí vaše práce s Ústím nad Orlicí?
Ústí vnímáme jako město, kde se dobře žije a kam se lidé rádi vracejí. Podílíme se tu na konkrétních projektech ve veřejném prostoru – například na úpravách zeleně v parku u Roškotova divadla, jehož architektonické řešení navrhl Vladimír Šolc. Naší rolí byla práce se zelení: nové výsadby i citlivý přístup ke stávajícím stromům.
Právě ochrana vzrostlých stromů je pro nás důležitá. U Roškotova divadla jsme řešili trasování cest a výškové úpravy terénu tak, aby nedošlo k poškození kořenového systému. Jsou to věci, které na první pohled nejsou vidět, ale mají zásadní vliv na to, jak bude zeleň fungovat za deset i dvacet let.
Proč je dnes zeleň ve městech tak silné téma?
Dřív se zeleň brala hlavně jako estetický doplněk. Dnes už víme, že má přímý vliv na klima ve městě i na to, jak se lidem žije. Vlny veder jsou delší, ve městech je horko, špatně se spí. Stromy, stín a voda najednou nejsou luxus, ale nutnost.
Z našeho pohledu je v Ústí nad Orlicí znát, že se o zeleň přemýšlí víc koncepčně než dřív. Nejde jen o jednotlivé stromy nebo záhony, ale o to, jak veřejný prostor funguje jako celek a jak se v něm lidé cítí.
Co považujete za zásadní krok posledních let?
Jednoznačně vznik městského parku. Ústí dlouho nemělo místo, které by fungovalo jako klasický městský park – kde si člověk sedne, pustí děti, dá si kávu, zůstane tam delší čas. Park tohle změnil. Nabízí vybavenost a kvalitu, která odpovídá dnešnímu způsobu života.
Je veřejný prostor vždy o kompromisech?
Ano. Vždycky se potkávají různé zájmy – parkování, doprava, technické sítě, bezpečnost. Zeleň je jednou z vrstev, která do toho vstupuje. Nemá smysl prosazovat ji za každou cenu, ale je důležité, aby byla rovnocennou součástí projektu, ne až „něco navíc“ na konec.
A tady v Ústí se to daří čím dál víc a jsme rádi, že jsme součástí téhle změny.
Můžete uvést konkrétní příklady?
Podíleli jsme se i na úpravách menších prostor v centru – například zeleň na terase u kavárny Karolína. Nejde o velký park, ale o místo, kde se lidé denně zastavují, sedí, potkávají se. Na jaře se těšíme na dokončení a osázení nově vznikajícího parkoviště
u autobusového nádraží. Také jde o malou plochu, ale je koncipovaná tak, aby sloužila nejen autům, ale i lidem, kteří tam budou procházet. To místo určitě ožije.
Někdo by řekl: bez zeleně by tam bylo víc parkovacích míst.
Jasně, možná by tam bylo o jedno místo navíc. Ale pan Pořický (zástupce investora) hledá kvalitu. To není běžné. Developeři a investoři často prioritizují hlavní funkci – parkování, komerci, hotel, výrobu – a zeleň je až „nějaký doplněk“ na konec, podle toho, kolik zbyde peněz.
Tady ale zeleň byla řešená průběžně, rovnocenně s ostatními věcmi, aby se to dalo promítnout i do požadavků na počet stání. Parkoviště může být šedivé, ale může mít i kvalitu – a je to signál, že na zelené vrstvě záleží. Neříkáme, že jeden ostrůvek zachrání planetu. Ale v centru města to má význam.
Má tedy smysl řešit i malé zásahy?
Určitě. Ne každé město potřebuje velké projekty. Často stačí právě drobné, promyšlené změny. Strom, lavička, zeleň u parkoviště nebo v nové zástavbě. Tyhle věci možná nejsou „na fotku“, ale mají obrovský vliv na to, jak se lidé v prostoru cítí.
Jak se pozná, že návrh zeleně ve městě funguje?
U zeleně to většinou nejde posoudit hned. Zatímco stavby nebo cesty jsou hotové
v okamžiku otevření, zeleň potřebuje čas. Některé věci začnou dávat smysl až za několik let, někdy i déle.
Když se návrh udělá dobře, zeleň postupně doroste a začne plnit svou roli. Vytváří stín, ochlazuje město a nabízí lidem příjemná místa k pobytu. Je to proces, který vyžaduje trpělivost a důvěru, ale právě proto má dlouhodobý význam. Pro každé město.
Co je podle vás cílem práce zahradního architekta ve městě?
Nejde o to otisknout se do prostoru nebo vytvořit něco, co bude na první pohled efektní. Cílem je vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí dobře, i když třeba neumí hned pojmenovat, proč to tak je.
Když si někde sednete v klidu na lavičku, projdete se městem, rádi v něm tráví čas a máte pocit, že je vám příjemně, tak je to přesně ono.